Hnutí sufražetek, které bojovaly především za své právo volit, vzniklo roku 1900. To bylo ale na svém začátku. Vrcholu dosáhlo až o osmadvacet let později ve Velké Británii. A to přesto, že vzniklo ve Francii. V Čechách a na Moravě se hnutí za práva žen počalo formovat také v devatenáctém století. Tudíž jsme za světem nikterak nepokulhávali. Pokud se jednalo o umírněné bojovnice, byly nazývány sufražistky.
· Sufražetky na to šly trochu tvrději.
· Používaly dokonce i metody blokování dopravy nebo působily výtržnosti.
· Pro své cíle neváhaly využívat i tak trochu „podpásovky“.
o Ale to platilo především ve světě.
o U nás přeci jen nebyla politická situace natolik dobrá, aby si mohly ženy rozhněvat i policii.
Ve světě často využívaly takzvané volavky.Cílem bylo přilákat veřejnost a dostat se do místního tisku.
· Osamělá aktivistka se rozhodne, že poničí nějakou veřejnou věc.
· Kupříkladu podpálí vývěsní ceduli nebo i poštovní schránku.
· Policista, který jde kolem, jí v tom pochopitelně bude bránit.
· Sufražetka vytáhne jehlici z vlasů a promění ji v nebezpečnou zbraň.
· Místo se začne na zapískání ohrožovaného četníka plnit dalšími policisty.
o Jaký je výsledek?
o Jehlice leží opodál, ale na jediné bezbranné ženě leží celá eskadra policistů.
o CO BUDE ZÍTRA V NOVINÁCH?
U nás ženy mohou volit necelé jedno století
Jestliže se britské sufražetky dostaly do vězení, v mnoha případech zahájily hladovku. Úřady se začaly obávat, aby se z nich nestaly mučednice, a tak je raději ze zdravotních důvodů propouštěly.
· A jak to dopadlo s právy žen?
o Nejdůležitější bylo jistě volební právo.
o To jako první nezískaly ženy ani ve Velké Británii a ani ve Francii.
o Tou nejrozumnější zemí byl Nový Zéland „už“ roku 1893.
U nás se rozhodlo o stejném sociální a kulturním postavení žen i mužů až v roce 1920, kdy volební právo získaly i ženy.